Avignon (Francie)

Při procházce historickými čtvrtěmi města Avignon se nemůže stát, že by člověk nakonec nenarazil na papežský palác. Papežové i vzdoropapežové tu původně skromnou budovu přestavěli v ohromný komplex s mohutným opevněním. Rozloha paláce s 10 věžemi nakonec dosáhla 15 000 m2. Poprvé se Avignon stal srdcem římsko-katolické církve v roce 1309, když sem papežský dvůr přestěhoval papež Klement V. Poslední papež odsud prchl v roce 1403, to už se ale jednalo o vzdoropapeže Benedikta XIII. Za tlustými gotickými zdmi se mezi těmito dvěma daty řešily záležitosti náboženské i světské. Hodoval tu dokonce i náš Karel IV. Svého času byl papežský palác velmi luxusním sídlem. Po spěšném odchodu posledního papeže však byla většina zařízení postupně rozkradena a zničena. Ohromný palác by tak zel prázdnotou, kdyby se Avignon nestal Evropským městem kultury 2000, a kdyby francouzský přístup k umění nebyl tradičně odvážný. Radní města Avignonu se rozhodli v papežském paláci instalovat výstavu „Příběh krásy“. Mocnosti pekelné a andělské tu jsou v představách výtvarníků zastoupeny krásou a jejím zrozením skrze lásku. Téměř jako svatokrádež působí videoinstalace v hlavní kapli – znovu a znovu tu na smyčce přicházejí dva muži, z nichž jeden je sežehnut plameny a druhý ... Vedle bývalé papežovy ložnice rozhýbají kroky návštěvníků stínohru ďáblíků s růžky a s opravdu nepřehlédnutelným přirozením. Na kamennou zeď reprezentačního sálu, místa, kde se scházeli kardinálové při volbě nového papeže, jsou promítány bouřkové mraky, na které se z obrovské kolorované fotografie dívá Björk. Ze zdí paláce trčí červené zkroucené hadice – tepny znovuobživlého paláce.