Španělsko - velký okruh

Termíny a ceny

Cena zahrnuje

• průvodce
• 10x snídani, 4x večeři
• 10x ubytování v hotelu (2lůžkové pokoje s vlastním příslušenstvím)
• dopravu autobusem

Výlety

• pojištění léčebných výloh a storna do 45 000 Kč (příplatek: 990 Kč)
• 1/1 pokoj (povinný při nedoobsazení) (příplatek: 7500 Kč)
• vstupné do Alhambry s rezervací (K rezervaci je nutné uvést číslo a celé datum platnosti cestovního dokladu (pasu) a s tímto dokladem pak do Španělska cestovat, jinak je rezervace neplatná. Nutno objednat při přihlášení, rezervaci španělská CK potvrdí až měsíc před zájezdem, nebude-li, částka bude klientovi obratem vrácena) (příplatek: 970 Kč)

Costa Blanca

Od přístavu Denia až k Pilar de la Hornada naleznete pláže klidné i živé, s vysokými písčitými dunami i jemnými oblázky. Přírodu provincie Alicante můžete poznávat v parcích Font Roja nebo Peňón de Ifach. Milovníci pěší turistiky mohou vyzkoušet pohoří Bernia a vydat se na nezapomenutelný výlet po stezce, vinoucí se v tisíci metrech po vrcholcích hor s nádherným výhledem na moře.

Benidorm

Turistické středisko s překrásnými plážemi Levante a Poniente s jemným zlatým pískem. Bohaté sportovní možnosti: plážová gymnastika, vodní lyžování, plachtění, atletika, tenis, jízda na koni, golf, létání a další. U břehů blízkého ostrova můžete při potápění pozorovat chráněné druhy mořských ryb a živočichů. Nedaleko je také tradiční rybářská obec Altea.

Andalusie

Flamenco, kastaněty, tklivé kytarové balady, sněhobílé vesničky uhnízděné vysoko v kopcích, býčí zápasy, téměř každý den v některé vesnici fiesta, lenivé dny proložené siestou a bouřlivé večery s vínem a tancem, to je Andalusie tak, jak ji zná snad každý z literatury či filmu. Dnešní skutečnost lze snad jen doplnit o krásné dlouhé pláže, prohřáté moře s průzračnou vodou, kvalitní ubytování, stovky prosluněných dní a teplých večerů, pestrou nabídku zábavy, množství restaurací s vyhlášenou španělskou kuchyní, barů s nabídkou světoznámých vín, diskoték, a služby na úrovni nejlepších světových letovisek. Arabská přítomnost na Pyrenejském poloostrově, která skončila před zhruba 500 lety, je zde znát na každém kroku. Sevilla, Cordoba, Granada patří mezi unikáty světového významu a lákající k zajímavým výletům, stejně tak jako nedaleká britská kolonie Gibraltar. Andalusie je rájem sportovců počínaje prakticky všemi druhy vodních sportů, přes řadu běžných sportů až po vybrané sporty jako je golf (je zde mnoho kvalitních golfových hřišť). V Andalusii, oblasti na jihu Španělska s pobřežím Costa del Sol, nebo-li Sluneční pobřeží, se nacházejí mj. střediska Torremolinos, Benalmadena Costa, Fuengirola a Marbella. Do této oblasti nabízíme přímé lety Praha – Malaga – Praha, transfer z letiště trvá cca 20 - 90 minut.

Alicante

Staří Řekové nazývali dnešní hlavní město stejnojmenné provincie Akra Leuka, což znamená „bílá citadela“, Římané pak Lucentum, což je „město světla“. Bílé a plné světla je i dnešní Alicante (283 243 obyvatel). Počátky města sahají do 4. století př. n. l., do místa zvaného Tossal de Manises v blízkosti pláže La Albufereta, kde se nacházejí ruiny ibersko-římské osady Lucentum. Historicky cenné předměty z tohoto náleziště jsou vystaveny v Archeologickém muzeu (MARQ). Ve středověku bylo Alicante strategickým místem, o které sváděly tuhé boje Kastilie a Aragon. Definitivním vítězem se stal Jaime II. Aragonský, který v roce 1296 přičlenil město k Valencijskému království. Svědkem těchto bojů byl hrad svaté Barbory na vrchu Benacantil. Alfons X. zde v roce 1247 na den svaté Barbory porazil muslimy. Bojovali zde také Pedro I. Kastilský a Pedro IV. Aragonský. Ve válce o dědictví španělské hrad dobyli pro Habsburky Angličané, ovšem ne nadlouho, protože po útoku bourbonských vojsk vyletěla polovina hradu do vzduchu a stoupenci Habsburků byli poraženi. Do dnešních dnů se zachovala základna středověké věže (Torre del Homenaje), věž Torreta a příkop, který ji odděluje od pozdějších přístaveb, z nichž zůstala jen ta část, která sloužila jako kasárna, a tzv. zbrojní nádvoří (patio de armas). Shora je nádherný pohled na město, na alicantskou zátoku s přístavem i na elegantní palmovou promenádu, která ji lemuje. Alicante má i další místa, které stojí za pozornost. Radnice se dvěma stejnými věžemi je barokní. Zajímavostí je „kota 0“ na prvním schodu hlavního schodiště, která je výchozím bodem při měření nadmořské výšky v celém Španělsku. Kostel Panny Marie (Iglesia de Santa María) na Plaza de Santa María je vůbec nejstarší budovou ve městě. Ve 13. století ho dal postavit Jaime I. Dobyvatel. Stojí na místě bývalé mešity a během staletí byl několikrát přestavován. Interiér, který si zachoval gotickou podobu, skrývá oltář z 15. století, křtitelnici z 16. století a barokní varhany. Hlavní průčelí je barokní a znázorňuje Nanebevzetí Panny Marie. Vedle kostela stojí Casa de la Asegurada, budova z 18. století, která sloužila jako městská sýpka. Dnes je to galerie se sbírkami obrazů z 20. století (Juan Gris, Chillida, Miró, Picasso, Dalí, Tàpies, Chagall, Kandinskij, aj.). Katedrála svatého Mikuláše (Catedral de San Nicolás) patří k nejvýznamnějším historickým památkám. Herreriánská strohost průčelí kontrastuje s dekorativností interiéru. Současná budova je ze 17. století, rajský dvůr je z 15. století. Ulice Labradores je zajímavá svými četnými měšťanskými domy. Zvlášť pitoreskní je pak lidová čtvrť Santa Cruz, jejíž dominantou je svatyně Santa Cruz. Elegantní palmová promenáda podél moře a přístavu Paseo de la Explanada je zrcadlem Alicante a velmi oblíbeným korzem, na něž navazuje Park Canalejas. Hned u něj najdete nejlepší alicantskou galerii výtvarného umění, která našla své místo v budově, kde se v minulosti konaly rybí dražby.

Barcelona

Přístavní město Barcelona, hlavní město Katalánska, je s téměř 1 800 000 obyvatel druhé největší město Španělska (po Madridu). Město bylo založeno iberskými kmeny, ovládnuto později Féničany a Kartáginci. Za Kartáginců bylo známo jako Barcino a později za Římanů, jejichž panství připomínají mnohé pozůstatky chrámových i veřejných staveb, bylo označováno Faventia Iulia Augusta Pia. Plnilo úlohu význačného přístavu i v době islámské invaze. Ve středověku, v souvislosti se sjednocením Katalánského hrabství s Aragonským královstvím se Barcelona stává nejvýznamnějším přístavem země i celého Středomoří. Koncem 19. století je střediskem katalánského nacionalistického hnutí. Důležitou roli sehrála Barcelona v době španělské občanské války, kdy do r. 1939 byla v rukou lidové fronty. Od r. 1977 je hlavním městem autonomního Katalánska. Na známém korzu La Ramblas je i nejzajímavější ze 40 barcelonských tržnic – secesní „La Boquería“, a také pověstná barcelonská opera „Gran Teatre del Liceu“. Pozornost si zaslouží také bývalá královská loděnice, jejích areál slouží v současnosti jako Námořní muzeum. Zato tu stále ještě kotví „Las Golondrinas“ (Vlaštovky) – dvouposchoďové výletní lodě, které od roku 1988 lákají k okružním plavbám po přístavu. Na přímořské promenádě se tyčí 60 m vysoký sloup s osmimetrovou bronzovou sochou Kryštofa Kolumba. Zvláštní půvab má stará gotická čtvrť Barrio Gótico, kde snad každý dům má svou uměleckou a historickou hodnotu. Vytváří vzácně ucelený soubor staveb s dominující a nepřehlédnutelnou katedrálou sv. Eulálie, která byla postavena ve 13. – 15. století na místě románské baziliky a je jedním z nejkrásnějších příkladů katalánské gotiky. jedno z nejmalebnějších míst Gotické čtvrti je Plaça del Rei (Náměstí krále) s Královským palácem, v němž kdysi dávno sídlila barcelonská hrabata, která přivedla Katalánsko k samostatnosti. Zachoval se z něj jen Velký královský palác s trůnním sálem a kaplí sv. Agáty, do nichž se nedostanete po polokruhovém schodišti, jak by člověk předpokládal, ale z přilehlého gotického paláce, který sem byl přenesen doslova kámen po kameni z úplně jiné ulice a v němž je dnes Muzeum historie města. Nad tím vším se tyčí šestipatrová strážní věž – Rozhledna krále Martina z 16. století, která je ovšem nepřístupná. Aby si člověk udělal představu o katalánské secesi, postačí procházka po nejelegantnější barcelonské třídě Passeig de Gracia, která začíná na náměstí Plaça Catalunya. Mezi jejími honosnými domy a paláci si nelze nevšimnout tří secesních skvostů z počátku 20. století, které tu stojí téměř vedle sebe a jsou ukázkou díla tří nejvýznamnějších představitelé tohoto slohu. Je to dům Batlló (č. 43) od Antoni Gaudího, dům Amatller (č. 41) od Josepa Puige i Cadafalcha a dům Lleó Morera (č. 35) od Lluíse Domenecha i Montanera. Kousek výše na protější straně ulice vzbuzuje pozornost další stavba Antoni Gaudího – dům Mila (lidově zvaný La piedra = kámen). V pohádkovém Guellově parku, který měl být původně jakýmsi zahradním městem a jehož návštěvu by turista neměl v žádném případě vynechat, je souznění Gaudího s přírodou snad ještě zřetelnější. Barcelona je dnes moderní velkoměsto, které je nejen nejvýznamnějším španělským přístavem a největším obchodním a průmyslovým centrem země (průmysl textilní, strojírenský a chemický), ale i město s nesmírnou tvůrčí energií a kulturním zázemím, které nabízí nespočet možností pro milovníky všech druhů umění.

Sevilla

Sevilla je hlavní město Andalusie a žije zde asi 700 000 obyvatel. Leží ve výšce pouhých 10 metrů nad hladinou moře, kolem řeky Guadalquivir. Je zde nejteplejší léto v celém Španělsku. Sevillu založili již Féničané a po nich se zde vystřídali také Řekové a Kartaginci. V 1. st. př. n. l. ji dobyl Julius Caesar. Za Římanů a Vizigótů byla hlavním městem provincie. Pozůstatky římského osídlení se nacházejí severně od města v Italice. Arabové, kteří Sevillu dobyli na Vizigótech v r. 712, vtiskli městu dnešní ráz a dali řece její současné jméno. Sevilla pak byla soupeřem sousední Cordoby. Sevilla byla od 11. st. sídlem emírů dynastie Almohadů. Ve 13. st. ji dobyl Ferdinand III. Kastilský. Křesťanští králové pak přenesli svůj dvůr do maurských paláců. V 16. st. byla Sevilla nejbohatším španělským městem. Obchod a přístav přitahovaly nejen tuzemské a zahraniční obchodníky, ale i různé živly a dobrodruhy. Město se stalo překladištěm zboží z kolonií a Evropy, především zlata a stříbra. Zároveň se stalo kulturním centrem. Objevení Nového Světa tak mělo pro Sevillu klíčový význam. Od 18. st. se říční přístav postupně zanášel pískem a město začalo ztrácet na významu. V r. 1992, kdy socialistická vláda byla u moci deset let, byla Barcelona pořadatelem olympijských her, Madrid hlavním kulturním městem Evropy a v hlavním městě Andalusie Seville se konala světová výstava.

Malaga

Malaga je přístavní město v Andalusii, na pobřeží Costa del Sol. Je to hlavní město španělské provincie stejného jména. Město má přes 600 000 obyvatel. Je obklopená horami a dvěma řekami, Guadalmedina a Guadalhorce. Město bylo založeno Phoeniciansem. Jméno Malaga je pravděpodobně odvozeno z fénického slova pro sůl, protože ryba byla osolená blízko přístavu. V arabštině je slovo pro sůl milch a v hebrejštině melach. Malaga byla dlouho pod nadvládou Římanů. Od 5.století pod nadvládou Visigótů a poté Moorů. Město se stalo důležitým centrem obchodu. Španělským městem se Malaga stala opět až v roce 1487. Během Španělské občanské války město podstoupilo těžké bombardování. Městské hospodářství bylo znovu posíleno až v 60. letech turistikou na Costa del Sol. Doporučujeme krásnou procházku na hrad Castillo de Gibralfaro (Parador). Nachází se na kopci a je odtud krásná vyhlídka na město. Palác Alcazaba se nachází blízko přístavu. Je zde také krásná promenáda podél parku s množstvím palem a sochami.

Costa: 0571 Malaga – fakultativní prohlídka města s průvodcem, cca 4 hod. za 40 EUR

Costa: 0576 Marbella & Puerto Banus – fakultativní výlet s průvodcem, cca 4,5 hod. za 39 EUR

Madrid

Hlavní město Španělska od r. 1562 je též geografickým centrem Iberijského poloostrova.

Magnetem Madridu nejsou jen historické památky a obrazové galerie, ale také prostředí, atmosféra a především noční život

Centrem a srdcem města je Puerta de Sol, neboli Sluneční brána. Je zde vyznačen nultý kilometr španělských silnic, končí tu autobusy a křižují se zde trasy metra. Na Plaza Mayor je odsud jen pár kroků

Na tomto rozlehlém náměstí, se dříve konaly býčí zápasy, veřejné popravy, a odehrávaly se různé slavnosti a veselice. Dnes jsou zde krámky se suvenýry a také restaurace a bary se stolky a slunečníky.

Starý Madrid je ohraničen ulicemi Mesón de Paredes a Mayor. Každou neděli dopoledne tu mají bleší trh. Říkají mu Rastro a jeho centrem je ulice Ribera de Curtidores a blízké okolí. nejrůznější kuriozity i hezké starožitné kousky.

Nezapomeňte navštívit klasicistní budova Královského paláce s katedrálou na jedné straně a Sabatiniho zahradami na straně druhé na náměstí Oriente. Králové tu bydleli do roku 1931, dnes slouží palác jako muzeum a královská rodina občas využívá některé sály k reprezentačním účelům. Prohlídka trvá něco přes dvě hodiny a je opravdu na co se dívat. Trůnní sál, velká jídelna, kaple, další sály přeplněné obrazy, sklem, porcelánem a gobeliny, královská zbrojnice, starobylá královská lékárna...
Když vyjdete ven zcela zmoženi tou přemírou uměleckých pokladů, určitě přijde vhod odpočinek. Posaďte se na chvíli v parčíku naproti u sochy Filipa IV. na vzpínajícím se koni, kterou vytvořil podle Velázquezova návrhu a Galileiho statických výpočtů Ital Pietro Tacca. Pár kroků odtud je Královská opera a už v blízkosti Puerty del Sol, kousek od Gran Vía, jedné z hlavních tepen metropole, mají na klidném náměstíčku od roku 1557 svůj klášter bosé karmelitánky (Convento de las Descalzas Reales), které po staletí vychovávaly dívky z bohatých šlechtických rodin a nashromáždily z darů umělecké poklady nesmírné ceny. Na jednom obraze je znázorněna Jana Rakouská se svou dcerou Markétou na břehu řeky a v pozadí je vidět hrad. Průvodce vám potvrdí, že je to opravdu Vltava a Pražský hrad.

Paseo del Prado nemůže vynechat nikdo, kdo přijel do Madridu za výtvarným uměním.
V jedné z nejkvalitnějších světových obrazáren Museo del Prado byste mohli strávit několik dnů. Najdete tu bezpochyby nejlepší světovou sbírku španělských mistrů 14. - 19. stol. (zejména El Greco, Velázquez, Goya, Ribera, Zurbarán, Murillo) a i k relativně krátkému seznámení s díly těchto mistrů byste potřebovali několik hodin. Je tu však velmi dobře zastoupena i škola vlámská (mj. Van der Weyden, H. Bosch, P. Brueghel), italská (Tizian, Botticelli, Raffael, Tintoretto, Caravaggio...), v menší míře, ale velmi kvalitními díly je představena malba německá, francouzská či anglická.

To, co byste snad postrádali v El Pradu, objevíte v Museo Thyssen-Bornemisza, které bylo otevřeno v roce 1992 a v němž je vystaveno více než 700 obrazů evropského a světového malířství 13. až 20. století.

Ke třetímu muzeu Centro Nacional de Arte-Reina Sofía musíte z Paseo del Prado odbočit do ulice Santa Isabel. Je v něm soustředěno především současné španělské umění a najdete zde vedle Picassovy Guerniky díla Dalího, Tapiese, Chillidy, Miróa a celé řady dalších tvůrců. Právě zde mají své místo i velmi zajímavé dočasné výstavy.

Costa del Sol

Granada

Murcie

Murcie se nachází na jihovýchodě Španělska, na pobřeží Středozemního moře mezi Andalusií a Valencií. Na severu sdílí hranice s Kastilií La Mancha. Rozloha regionu je 11 313 km2 a žije zde 1,4 milionu obyvatel, z nichž třetina obývá stejnojmenné hlavní město. Murcie je hlavním producentem ovoce, zeleniny a květin.