Benátská laguna (Slavnost gondol)

Termíny a ceny

Cena zahrnuje

• dopravu autobusem
• průvodce
• 2x ubytování v hotelu (2lůžkové pokoje)
• 2x snídani

Cena nezahrnuje

• pobytovou taxu, vstupní taxu do Benátek, vstupné (cca 80 Euro), lodní dopravu (cca 50 Euro)

Výlety

• pojištění léčebných výloh a storna (příplatek: 240 Kč)
• 1/1 pokoj - zde povinný při nedoobsazení (příplatek: 1600 Kč)

Benátky

Benátky, nazývané také Královnou Jadranu byly založeny v roce 810. Město se nachází 4 km od pevniny se kterou je spojeno lodními linkami a mostem pro vlaky a automobily. Hlavní lákadlo je Grand Canal do kterého se vlévá skoro padesát menších kanálů. Ty jsou obvykle široké 4-5 metrů a mohou se v nich pohybovat pouze gondoly. 400 mostů spojuje 118 ostrůvků. Ve městě je možné najít domy ze čtyř architektonických období: byzantského, románského, gotického a renesančního. Nejvýznamnější dominanta města vedle kanálů je náměstí svatého Marka.

Murano, Burano, Torcello

Murano, Burano, Torcello – to je trojlístek ostrovů v severní části Benátské laguny, trojlístek jmen, trojlístek podobných osudů zahrnujících lesk a slávu, ale také úpadek a zapomnění. Murano leží Benátkám nejblíže, pouhé 2 km severně od města. Zároveň je z celé trojice asi nejznámější. Je to díky sklu. Je jím proslulé benátské sklo, včetně unikátních zrcadel (nikde jinde v Evropě tajemství, jak vytvořit zrcadlo, po celý středověk neznali), které se od roku 1291 nevyrábělo ve vlastních Benátkách, nýbrž na Muranu. A tak bychom měli vlastně říkat „muranské sklo“ a „muranská zrcadla“; jenže historie bývá nespravedlivá a navíc z hlediska státoprávního šlo samozřejmě o součást Serenissimy – Nejjasnější republiky benátské. Prvními obyvateli pěti malých ostrůvků byli uprchlíci z římského Altina, vyhnaní sem Huny v polovině 5. století. Ostatně v římských manufakturách na pevnině mělo svůj počátek i pozdější vyhlášené benátské sklářství. První archeologické důkazy o výrobě skla v Benátské laguně pocházejí ze 7. století z Torcella, kam se ještě dostaneme. Od 10. století pak již existují i písemné dokumenty zmiňující skláře. Známý je například benediktinský mnich Domenico řečený Fiolario, který vyráběl fioly, baňky s dlouhým úzkým hrdlem, pro domácí použití. Později Benátčané dokonale využili své role ve čtvrté křížové výpravě, při níž byla roku 1204 obsazena Konstantinopol. Seznámili se tam mimo jiné detailně s výrobou skla a ovládli obchod s luxusním zbožím prakticky v celém Středomoří.